Před 9 lety jsem na velikonoční neděli přijala své sannyas jméno Yasmin. Předtím jsem o sannyasu a sannyasinech neslyšela. Na první dobrou mi to znělo jako křest, ovšem ne křesťanský. A křest v dospělém věku jsem chápala jako akt sebeurčení a přihlášení se k jistým duchovním hodnotám a tradici. Možná máte v životě takové zkušenosti, že se o něčem dozvíte a aniž byste to uvážili a dívali se doprava a doleva, víte zcela jasně, že „to je ono!“ Přesně tak jsem do toho šla a od té doby na Velikonoce slavím i já své znovuzrození.
Sannyas rituál
Přijetím mého sannyas jména mě provedla Oshova žačka Ma Prem Sugandho, kterou jsem na Velikonoce r. 2012 potkala poprvé. Vše, co jsem na její skupině zažila, bylo pro mě nové: Sugandho má velmi silné spojení se svým duchovním učitelem Oshem a skrze ni ke mně přišlo jeho učení, Osho meditace a zcela nový způsob, jak se dívat na svět.
Do té doby jsem se intenzivně věnovala vipassaně, meditaci všímavosti a vhledu, se kterou jsem se ale nemohla dostat přes svá emoční a vztahová témata. Hledala jsem proto ještě něco jiného. Na seminářích se Sugandho to na mě působilo jako blázinec, ale díky všemu tanci, dýchání, křičení a sdílení jsem se hodně posunula a jsem za to moc vděčná. Některé praxe, jako třeba Osho kundalini meditaci si ráda udělám i dnes. Jiné věci bych už neopakovala.
Sannyas rituál je stejně jako křesťanský křest obřad na pár minut. V mém vnímání ale trval 3 dny. Začal na Velký pátek, kdy jsme měli potní chýši. Chýše byla zaměřená na téma smrti a odpoutání a bylo tam tak teplo, že jsem myslela, že opravdu umřu. Poprosila jsem tam o své nové jméno a čekala, jestli přijde. Přečkala jsem divnou sobotu, kdy staré už nefunguje a nové ještě nepřišlo. A na Velikonoční neděli jsem se vzbudila se svým novým jménem a přijala jej v moc hezkém rituálu. Slíbila jsem si, že budu pěstovat všímavost, rozvíjet své uvědomění a žít svůj život tak, abych naplnila jeho potenciál.
Mé sannyasinské jméno
Jak můžete získat sannyas jméno? Existuje oficiální seznam jmen, ze kterého si můžete vybrat a potkala jsem se i s tím, že vám ho může dát učitel, který vás takovým aktem „rozpozná“. To jsem ale tehdy nevěděla. Pochopila jsem, že si jméno mám vybrat, vůbec jsem ale nevěděla jak. Žádné jméno mi nepřišlo vhodné a tak jsem se spolehla na to, že mi nějaké jméno „přijde“. A když ne, tak na sannyas nepůjdu.
Mé sannyasinské jméno mi přišlo ve snu, respektive na rozhraní snu a bdění. Přišlo jasně a zřetelně, jako když se vám rozsvítí. Řekla jsem si, že to je hezké a šla jsem to nahlásit. Tam jsem se dozvěděla o seznamu a lekla se, co teď, protože Jasmin se už nevzdám. Mé nové jméno ale bylo v seznamu! A to v přepisu Yasmin a takto jej od té doby používám.
Jsem moc ráda, že ke mně přišlo jméno, které je pro náš kulturní kontext „normální“, (ne cizokrajní jako absolutní většina sannyasinských jmen typu Madhava, Abheeru nebo Sadguna). Odhodlala jsem se totiž opravdu ho používat a nechci cizím lidem na první setkání vysvětlovat, co že to je za divné jméno. Většina sannyanských jmen má nějaký význam, např.: Sadguna znamená Ctnost, Abheeru Nebojácný, nebo Akal Bezčasý, atd. Mě moc těší, že mé jméno kromě toho, čím je, vůbec nic dalšího neznamená. Yasmin je prostě jasmín – jasmínový květ.
Sannyas a novodobý neosannyas
Sannyas jsem vnímala jako analogii ke křesťanskému křtu. Křest v křesťanském pojetí je zaužívanou formou přijímání miminek do křesťanské komunity. Křestní jméno mohou přijmout i dospělí, kteří se na křesťanství obrátí. Obvykle je to jméno světce, křestního patrona, který přináší do života svého chráněnce své kvality. Sannyas je něco velmi podobné, pochází ale z hinduistické a buddhistické tradice.
Původ slova pochází ze sanskrtu a znamená „opustit“ „oprostit se od“, „očistit se“ a značil rozhodnutí jednotlivce vzdát se běžného světského života a obrátit se k životu duchovnímu, skromnému a strávenému v meditaci či modlitbě. Historický kontext se dost různí, někdy sannyasiné mohli být staří lidé, kteří se už stáhli ze světského života a připravovali se na přechod, někdy studenti duchovních nauk, někdy lidé, kteří se rozhodli stát se mnichy.
Sannyas přinesl do nového kontextu Osho pod názvem neosannyas. Osho hlásal, že není potřeba odcházet do kláštera, ale žít kvality meditace a uvědomění v normálním světském životě. Mnoho Oshových žáků se stalo moderními sannyasiny a následovalo Oshovo učení. Osho sám sannyas určitě nepovažoval za svůj vynález, říká:
Hnutí sannyas nepatří mně. Nepatří ani tobě.
Bylo tady, když jsem tady ještě nebyl. Bude zde, i když já už tu nebudu.
Hnutí sannyas znamená jednoduše hnutí hledačů pravdy. Vždy tady bylo.
Vždy zde byli ti, kteří hledají pravdu. Toto nazývám sannyas. Sannyas je věčný. Nemá nic do činění se mnou. Miliony lidí k němu přispěli. Já jsem také přispěl svým dílem.
Oficiální verzi novodobého sannyas v současnosti drží Osho centrum v Puně. Rada centra určuje, kteří učitelé smí sannyas udělovat. S touto formální strukturou Oshova odkazu jsem se potkala, když jsem zakládala Osho centrum v Praze a z různých důvodů jsem se rozhodla nemít s nimi nic společného. Do podrobností se zde raději nebudu pouštět.
Kdo je tedy sannyasin?
Sannyasin je zralá, svrchovaná a svobodná bytost, která aktivně pečuje o kvalitu svého duchovního života. Dalo by se říct, že pečuje o svůj vztah s Bohem, s celkem, s universem, kdo tomu jak říká. Důležitým rozdílem sannyasu vůči křesťanskému křtu (resp. vůči většině jeho případů) je to, že k sannyasu se člověk musí přihlásit sám. Nemůže to být rozhodnutí rodičů ani nikoho jiného. Je to aktivní postoj, aktivní určování svého života. Právě to se mi na sannyasu líbilo. Chtěla jsem určovat sama sebe a sama sobě i dát jméno. Osho zdůrazňoval:
Je to tvé rozhodnutí. Pamatuj, že cokoli se děje, je tvé rozhodnutí. Pokud jsi sannyasinem, je to tvé rozhodnutí. Pokud opustíš sannyas, je to tvé rozhodnutí. Pokud ho znovu přijmeš, je to tvé rozhodnutí. Nechávám všechno na tobě.
Sannyas není navěky
Osho velice vtipně mluvil o tom, že pokud něco nemá exit, je z toho vždycky peklo, dokonce i kdyby šlo o nebe. Možnost opustit své sannyasinské jméno mi zvědomil před 3 lety Khushru, který se vrátil ke svému původnímu rodnému jménu Gregor. Jsem za tuto zkušenost ráda, protože ukazuje, jak mají smysl pouze věci, které vždy znovu přehodnocujeme a buď si je znovu-přisvojujeme, nebo je lepší je opustit.
A tak i já v období Velikonoc reflektuji, jestli pro mě sannyas pořád má smysl. Dává pořád duchovní impulz mému životu? Udělala bych to znovu? Odpověď i letos je, že pořád Ano! Sannyas pro mě znamenal a znamená, že se rozhoduji žít vědomě, aktivně hledám správné porozumění sobě, svému okolí a procesům, které probíhají ve světě. Snažím se nenechat se zmást různými náboženskými příběhy, duchovními učiteli a komunitami, nenásleduji nikoho, jen svou vlastní cestu.