Znáte to. Když jste vůči něčemu hodně zatvrzelí a odsuzujete to, nakonec vás to pěkně doběhne. Byla jsem zatvrzelá akademička, zakládala jsem si na kritickém myšlení, pořádala jsem filosofické konference a říkala jsem o sobě, že jsem vědec a ateista. Ezoteriky jsem považovala za zbloudilé exoty a při zmínkách o minulých životech jsem kroutila hlavou. To bylo předtím…
Nedobrovolná zkušenost s minulým životem
Zrovna na filosofickém kolokviu, které jsem pořádala, jsem dostala podivný nápad jít se v rámci volnočasového programu podívat na expozici hradní mučírny. A tam to celé začalo. Od malička jsem se bála ostrých předmětů jako tužek, pastelek, jehlic, hřebíků, a podobně a občas mi napadlo, že by mi je někdo mohl vrazit do oka. Pak jsem najednou na hradě Kost stála před obrazem mučení čarodějky, které do oka vrazili ostrý kůl. Složila jsem se, nemohla jsem dýchat, třásla jsem se a bylo mi na zvracení. Trvalo dost dlouho, než jsem se vrátila do normálu. Myslela jsem poté, že mi to prostě nesedlo, že žádnou mučírnu už nikdy nebudu realizovat a že to je celé.
Jenomže pak začali mé noční můry. Obraz z mučírny se mi opakovaně vybavoval a nabíral na intenzitě. Došlo to do bodu, že jsem sebe a partnera budila strašným křikem a kvílením, protože jsem tu strašnou věc zažívala ve snu. Bylo jasné, že s tím něco musím udělat. Jistě, mohla jsem jít na psychiatrii nebo k trauma terapeutovi. Pro mě ale byly noční můry jasným krokem k tomu, že jsem si před 12ti lety našla učitele – mého prvního učitele meditace.
Jak se projevují minulé životy?
Minulé životy se projevují dnes, jinak by nemělo smysl se jimi zabývat. Obvykle v sobě mají náboj, který se v tomto životě manifestuje a chce, aby se s ním něco stalo. Dějí se věci, kterých původ neumíte dohledat. Nestačí na ně návrat k prožitým zkušenostem, ani analýza raného dětství. Mohli bychom říct, že minulé životy jsou vzpomínky bez konkrétního původu. Pamatujete si něco, k čemu neumíte doložit reálnou událost. Jak se to může projevovat?
- Potkáváte lidi, které jste už určitě potkali. Poznáte to tak, že na ně máte silné reakce. Pozitivní i negativní.
- Láká vás to nevysvětlitelně na místa, kde jste ještě nebyli. Cítíte se tam pak jako doma. Jiná místa vás naopak nijak neoslovují.
- Výrazně inklinujete k uměleckému směru, historické epoše či konkrétním historickým událostem. Váš zájem o ně je v něčem divný, netušíte, jak jste se k nim dostali.
- Máte nevysvětlitelné strachy, vracející se představy, vztahové scénáře, či opakující se sny.
Společné pro všechny vzpomínky bez původu je, že mají vtíravý až nutkavý charakter. Mohou být veskrze pozitivní a tehdy je obvykle nemáme tendence řešit. Třeba mají podobu úžasného vrozeného talentu nebo velké lásky na první pohled. Jindy mají ale negativní charakter a nějakým způsobem nás obtěžují. Tehdy obvykle začneme zkoumat jaký „vzkaz v láhvi“ pro nás mají. (No… ono by bylo potřeba „vzkaz“ zkoumat i v těch pozitivních případech, ale říkejte třeba čerstvě zamilovanému, aby prozkoumal charakter přitahování k danému protějšku…)
Terapeutické a rozvojové přístupy
Jakým způsobem tedy přistupovat k minulým životem? Určitě ne takovým, že vás zajímá „čím jste byli v minulém životě“ ve stejném duchu ezo zábavy, jako vás zajímá denní horoskop. Pokud vás vaše minulé životy zajímají upřímně, určitě k tomu máte nějaký důvod a u toho důvodu je potřeba začít. Minulé životy vám mohou dát odpověď na problematické opakující se vzorce chování či událostí ve vašem životě, mohou ale také přispět k ujasnění, proč žijete právě tento život a co jste v něm chtěli dosáhnout.
Některé terapeutické či rozvojové metody pracují v případě nutkavých „vzpomínek“ či bezdůvodných tendencí s kontextem minulých životů, jiné nikoli. Domnívám se, že obojí může být účinné. Metody, které koncept minulých životů nemají v rejstříku, umí ale kvalitně pracovat s tady a teď, mohou téma oslovit z momentu, jak se projevuje v dnešním kontextu.
Já jsem typ člověka, že se ráda pídím po důvodech a když jsem začala mít noční můry, rozhodla jsem se hledat učitele meditace a ne psychoanalytika či regresního terapeuta. Moje zkušenost je, že vhled do minulých událostí dokáže přinést okamžitě velkou úlevu a to jak na psychické, tak tělesné úrovni. Rozpoznání o co jde, má často charakter dokončení nebo poskytuje informace pro další rozuzlování tématu. O tom, jestli minulé životy vnášet do práce s klienty a jestli je zařadit do kurzů vnímání, se rozhoduji vždy podle daného kontextu.
Život včetně minulých životů
To, jestli věříte v existenci minulých životů, je součástí vašeho spirituálního postoje. Řekla bych, že je vaše rozhodnutí, který kontext vám více vyhovuje a to nejdůležitější je naslouchat tomu, kam vás to táhne. Třeba můžete minulé životy vnímat jako aktuální signály, ke kterým nepotřebujete hledat původní zdroje. Třeba mohou mít pro vás význam příběhů, díky kterým dokážete přesně vyjádřit co je potřeba a je přitom jedno, jestli jsou tyto narace skutečné či nikoli. A možná jsou pro vás minulé životy součástí cesty vaší duše a jednotlivými kroky cyklu reinkarnace.
Mě baví interpretace, že moje stará duše má bohatou a dlouhou historii. Potkávám lidi, které jsem už mnohokrát potkala, navštěvuji místa, kde jsem už žila, mám talenty v tom, co jsem už dělala. A zároveň se učím nové věci a posouvám se dále. Zkoumám, co z minula má pořád pro mě náboj a chce se dít proto, abych byla celistvější, v kontaktu sama se sebou a v míru s celkem života.
